Rozhovor

Jedna z tváří, kterou v nemocnici můžete potkávat od té doby, kdy byla nemocnice otevřena. Paní Lenka Caklová si v nemocnici prošla různými pozicemi, prošla i několika odděleními.

Velmi dobře zná chod nemocnice zevnitř, a to z pozice řadového zaměstnance i z vedoucího postavení. Dnes ji můžete denně potkávat na Oddělení lůžek následné péče, zároveň je již téměř dva roky členkou dozorčí rady. Sama hned na úvod říká, že název oddělení, kde je vrchní sestrou, nepovažuje za šťastný. „Mrzí mne, že již samotný název u mnohých lidí vzbuzuje pochybnosti o poslání a náplni naší práce.“

1. Málokdo si asi umí představit o kolik a o jaké pacienty se na Oddělení lůžek následné péče staráte?
Je to opravdu relativně velké číslo, staráme se o téměř 120 lidí a naplněnost našeho oddělení je prakticky stále na 100%. Co se týče složení, to je opravdu různé. Nepředstavujte si, že naše oddělení jsou samí senioři, to určitě tak není. Kdybych to měla nějak poměrově říci, tak je to cca 60% seniorů a 40% jsou lidé různých věkových skupin a různých diagnóz.

L. Caklová  (L.Caklova.jpg)

2. Jací pacienti jsou na Vašem oddělení?
V prvé řadě se jedná o pacienty, kteří se již nezvládají sami o sebe postarat a nemají ani možnost, aby jim tuto péči poskytla rodina. Velkou pacientkou část tvoří například lidé
pooperačních výkonech kolen, kyčlí, podstatnou skupinu tvoří také ti, kteří prodělali mozkovou příhodu, atd. Část našich pacientů jsou také lidé bez domova, bohužel to pro nás v praxi znamená velkou zátěž ošetřovatelského personálu. Ten musí často řešit vulgární či agresivní jednání, používání alkoholických nápojů, atd. Našim úkolem je poskytovat všem těmto pacientům medicínskou péči, ošetřovatelskou péči a také s nimi pracovat tak, abychom je mohli převést buď zpět do běžného života, případně do dalšího zařízení, které je pro ně nejvhodnější.

3. Zmínila jste aktivity, které pomáhají pacienty vracet zpět do běžného života.
Ano, naše oddělení je opravdu specifické, u nás pacienti pobývají delší dobu a na jejich rekonvalescenci se podílejí kromě lékařů, sester a ošetřovatelek také významnou měrou například ergoterapeuti, fyzioterapeuti nebo logoped. V naší oblasti spolupracujeme také s klinickým farmaceutem, nemocničním kaplanem, psychologem, dobrovolníky i zaměstnanci domácí péče. V úzkém vztahu jsem se zdravotně sociálním oddělením naší nemocnice, jehož úkol je šetření sociálního prostřední našich pacientů, jedná s rodinami, případně zajišťuje přiznání důchodů, sociálních dávek, zajišťuje žádosti do domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců nebo do zařízeních se zvláštním režimem.

4. Jak s pacienty v rámci volnočasových aktivit pracujete?
Ke každému pacientovi přistupujeme individuálně, pracujeme na jejich kognitivních funkcích, na tréningu paměti, motorice, předčítáme, čteme, hrajeme společenské hry, oblíbené kvízy, výtvarničíme a věnujeme se dalším rozvíjejícím aktivitám. Pracujeme s lidmi také na stránkách praktického života, například nacvičujeme holení. Ruku v ruce spolupracujeme právě s rehabilitačním personálem, který pracuje na fyzické stránce člověka tak, aby byla zachována jejich mobilita. Rehabilitační část probíhá přímo na lůžku, ve vybavených cvičebnách nebo i v areálu nemocnice. Na všech třech našich stanicích probíhají tyto činnosti podstatnou část dopoledne a poté i v popoledních hodinách. Rodinám, pokud projeví zájem, umožňujeme spolupodílet se na péči o pacienta. V případě, kdy se spolupráce podaří nastavit, je to obrovský přínos – bonus pro pacienta, ale i rodinu.

5. Určitým specifikem je canisterapie.
Ano, probíhá u nás každý měsíc zpravidla dvakrát. V současné době spolupracujeme se čtyřmi pejsky a musím říci, že dlouhodobě má tato terapie výborný vliv nejen na fyzickou stránku pacienta, ale také na psychiku.

6. Ještě něco byste ráda uvedla?
Je toho opravdu hodně, jak se snažíme našim pacientům zpříjemnit jejich pobyt u nás. Spolupracujeme s mateřskou školou, základní uměleckou školou, organizujeme pro ně vánoční koncerty, různá tematická vystoupení. Navíc určitě stojí za zmínku dobrovolnictví, za které jsme opravdu velice rádi. Nyní spolupracujeme s přibližně osmi lidmi, jedná se od studentů až po seniory, kterým není osud některých lidí lhostejný a pravidelně nás navštěvují. Za zmínku stojí jistě i projekt Ježíškova vnoučata, kam každoročně naše seniory přihlašujeme.

7. V loňském roce vybavila nemocnice také řadou kompenzačních pomůcek.
Ano, výborná pomoc jak pro pacienty, tak pro personálů. Máme desítky nových pomůcek od moderních chodítek, invalidních i toaletních vozíků i kardiackých křesel. V letošním roce myslíme pro změnu na duševní stránku našich pacientů. Novinkou u nás budou didaktické věže nebo světelná projekce. Vše opět nabídne našim pacientům nové možnosti.

8. Co Vy osobně byste uvítala, jak byste zhodnotila práci na takovémto druhu oddělení.
Práce na našem oddělení není lehká po fyzické ani po psychické stránce. Zaměstnanci jsou často vystavování konfliktním situacím, negativním postojům, přesto se snaží najít ve své práci pozitiva a co nejlépe se věnovat pacientům. Chtěla bych jim proto poděkovat, protože sama vím, že většina z nich vnáší do své práce srdíčko.



Operační program pro lidské zdroje (logo-esf-web-sirka.gif)
Regionální operační program severovýchod (eu_severovychod_banner.jpg)